Vrbice

Vítejte na oficiálních internetových stránkách obce Vrbice, okres Prachatice.

 

Základní údajeIMG_2694

  • okres Prachatice (Jihočeský kraj)
  • katastrální území: Vrbice u Vacova
  • PSČ: 384 73 Stachy
  • první písemná zmínka: 1382
  • nadmořská výška: 747 m
  • rozloha: 228 ha
  • počet obyvatel: 70 (k 1. 1. 2017)
  • zajímavost:   Ve Vrbici a okolí se odehrává děj povídky Karla Klostermanna Mrtví se nevracejí.

 

Pohled do historie

 Zdejší kraj označovaný jako Podlesí nebo Pošumaví dlouho čekal na trvalé osídlení. Bylo to dáno vyšší nadmořskou výškou a tedy i méně hostinnými přírodními podmínkami.

Prameny se poprvé o obci zmiňují v roce 1382, kdy se uvádí název v podobě Wirbicz. Vznik vsi je zřejmě spjat s kolonizací zdejšího kraje, kterou ve 13. století pStatek Přečín SOA Třeboň - Č. Krumlov 325rováděla vyšehradská kapitula. Současný název Vrbice se objevuje až po roce 1554. O nejstarších dějinách obce příliš informací nemáme. Staré kroniky hovoří o náhrobcích rytířů z Vrbice, které se měly nacházet ve starém vacovském kostele. Nakolik je tato informace pravdivá, není ověřeno. S jistotou však víme, že součástí vsi byl poplužní dvůr. Nacházel se v jihozápadní části obce. Dodnes se zde říká „ve dvoře“ a stavení zde opravdu svírají prostor dvorce. Ještě více je to patrné na mapách z 19. století.

Ves s poplužním dvorem patřila k panství Přečín. S ním prožívala stejné správní změny. Přečínské panství vystřídalo řadu majitelů. Z významných uveďme například rod Koců z Dobrše. Posledními vlastníky Přečína se v roce 1700 stali Schwarzenbergové. Po zániku feudální správy roku 1850 vznikl v Přečíně obecní úřad. Do jeho obvodu patřily obce Vacov, Miřetice a Vrbice. Roku 1912 se Vrbice osamostatnila. Prvním vrbickým starostou se stal Pavel Lešák.

Zdejší kraj proslul ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století známým „světáctvím“, které se stalo pro místní důležitým zdrojem obživy. Chudý kraj nutil zdejší lid hledat živobytí jinde. Za prací do světa (nejčastěji Rakousko, Německo, Francie) sezónně odcházela až třetina obyvatel obce. Pro zajímavost – v roce 1910 měla Vrbice 371 obyvatel (176 mužů a 195 žen) a 50 domů. Velice vyhledávanou bývala práce u cirkusů. Poptávka byla především po kvalitních muzikantech, o které nebyla na šumavském Podlesí nouze. Příběhy zdejších světáků ztvárnil ve svých dílech spisovatel Šumavy Karel Klostermann (Světák z Podlesí, Ecce homo, Mrtví se nevracejí– děj povídky se odehrává ve Vrbici a okolí).1938

Životy místních citelně poznamenala první světová válka. Mnoho mužů odešlo na frontu, někteří se stali legionáři. Devět vrbických mužů ve válce padlo.

Vznik republiky výraznou změnu v každodenním životě místních nepřinesl. Navíc se brzy o slovo přihlásila hospodářská krize a po ní další světový válečný konflikt.

Jako reakce na nebezpečný živel – oheň byl po druhé světové válce v obci založen hasičský sbor. Připomeňme například ničivý požár z 16. září 1920, kdy vyhořel téměř celý bývalý poplužní dvůr. Oheň zachvátil 10 domů a 18 rodin zůstalo bez přístřeší. Vrbický hasičský sbor fungoval do roku 1972, kdy se sloučil se sborem ve IMG_0001Vacově.

V roce 1949 místní občané postavili na návsi kapli. Zasvěcena byla Panně Marii, Prostřednici všech milostí (pouť připadá na 8. května). Do té doby stávala na návsi pouze dřevěná zvonice (vedle kříže, v prostoru dnešní autobusové zastávky). Stavbu projektoval stavitel Matějka. Malířskou výzdobu provedl Alois Martan. V roce 2012 prošla kaple rozsáhlou rekonstrukcí. Oprava byla financována z dotačních prostřIMG_2701edků a částečně z rozpočtu obce.

V padesátých letech vzniklo v obci jednotné zemědělské družstvo. Záhy se ale rozpadlo. Později bylo založeno znovu. Roku 1962 se spojilo s JZD Vacov.

Počátkem 60. let se obec dočkala veřejného vodovodu. Obec je zásobována pitnou vodou z oblasti Javorníku a Lhoty nad Rohanovem. V době sucha je vodovod posilován z vodních zdrojů nedaleko samoty „u Krejčího“ (Vrbice č.ev. 21). Zdejší vlhké louky jsou stabilní zásobárnou vody. Před provedením meliorací se v těchto místech nacházela tůň místními nazývaná „buchna“. Podle kroniky se sem jezdívalo pro vodu v době největšího sucha. Pověst tvrdí, že se v buchně utopil volský potah. Jiná hovoří o tom, že zde stával klášter, který měl zmizet v bažinách.

 V roce 1964 zanikl ve Vrbici místní národní výbor. Obec se stala součástí sousedního Vacova. Od roku 1993 je Vrbice opět samostatnou obcí.